Nasládlá, jemně slaná, nakyslá či nahořklá… I takhle může chutnat voda. To, jestli nám voda chutná, záleží na jejím pH, které určuje míru kyselosti. Voda může chutnat například slaně po obsažených solích či nahořkle kvůli obsahu hořčíku. […]
V první řadě je důležité dodržovat pitný režim z hlediska množství, dehydratace má totiž pro naše tělo daleko horší následky než nesprávná teplota. Obecně panuje přesvědčení, že nejzdravější je pít vodu o pokojové teplotě. Přitom nám ale mnohem více chutná voda studená. Většina lidí také neví, jak rozdílně tělo na odlišné teploty vody reaguje a jak toho lze využít. Už podle starověkých nauk o lidském zdraví má teplota konzumované vody na tělo významný vliv, a právě vlažná nebo teplá voda mu prospívá. […]
Voda je životně důležitou tekutinou v našem těle. Člověk dokáže přežít týdny bez jídla, ale pouze dva až tři dny bez vody. Množství tekutin v lidském těle se v průběhu života mění. Pro naše zdraví je nutné udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin. Člověk denně vyloučí přibližně 2,5 litru vody močí, stolicí, dýcháním i kůží. Aby tyto ztráty doplnil, musí vodu přijímat. […]
Voda je pro život nepostradatelná a tvoří rozhodující podíl z celkové tělesné hmotnosti člověka. U dětí je procentuální zastoupení vody v těle vyšší než u dospělých, zejména pak v období prvních tří let života. Nedílnou součástí zdravé výživy dětí je proto i pitný režim. V příjmu tekutin u dětí je třeba věnovat odpovídající pozornost výběru vhodných nápojů. Hlavně v průběhu zvýšené tělesné aktivity nebo v období horkých slunných dnů je nezbytné, aby dítě mělo dostatečný příjem tekutin. A opět platí, že pro správný pitný režim nejen u malých dětí je nejlepší přírodní pramenitá voda.
Voda pokrývá mezi 70 a 75 % zemského povrchu. Většinu jí však tvoří slaná mořská voda. Mnohem více sladké vody je ukryto uvnitř planety než na jejím povrchu. Led (zmrzlá voda) se však nachází také na jiných planetách. Přes vysokou teplotu vodu nalezneme i tam, kde bychom ji příliš nečekali – na Slunci. Není tam samozřejmě v podobě tekuté, ale pouze v plynném stadiu. Horká voda může zmrznout rychleji než studená. Říká se tomu Mpembův jev. K tomuto jevu však nemusí dojít vždy (např. v menším prostoru může teplá voda v nádobě příliš ovlivnit teplotu celého prostředí). Přibližně 70 % těla dospělého člověka tvoří voda. U novorozence je to však průměrně 80 % a jak stárneme, obsah vody v organismu klesá. Některé vědecké teorie tím také vysvětlují to, že se staří lidé doslova scvrkají – tělo ztrácí schopnost udržet vodu. To se pak projevuje především na kůži. Nejvíce vody je pochopitelně v krvi 83 %, svaly obsahují 76 %, mozek 75 % a kosti 22 % vody. Žízeň je alarm organismu. V momentě, kdy začne člověk cítit žízeň, přišlo už tělo o přibližně o 1 % celkového objemu vody. Proto je vhodné na žízeň reagovat doplněním vody pitím, abychom udrželi tělo v rovnováze. Přednost bychom měli dávat pramenité vodě. Podle toho, jak kvalitní vodu mu dodáme, bude se naše tělo buď opotřebovávat úsilím o odstranění škodlivin, nebo tuto energii nasměruje pro náš lepší, spokojenější a zdravější život. Pít příliš vody, může ublížit. Zatímco nedostatek vody způsobuje, že se tělo špatně zbavuje toxinů, může také přílišné pití vody v krátkém čase způsobit vodní intoxikaci. Velké množství vody totiž ředí obsah sodíku v krvi a tím dojde k nerovnováze vody v mozku. K tomu nejčastěji dochází při intenzivním sportovním výkonu, kdy snadno přeceníme svoji žízeň a s pitím to přeženeme. Voda ve vzduchu. Důležitý je také optimální obsah vlhkosti ve vzduchu – nejen pro dýchací cesty, ale i pro kůži a oči. Pokud trpíme například astmatem či jiným chronickým onemocněním dýchacích cest, je třeba sáhnout po kvalitním zvlhčovači vzduchu, protože moderní vytápění a klimatizace vždy vzduch vysušují. Voda pod zemí. Pod povrchem Země je k dispozici zásoba vody 3 krát větší než objem veškerého zemského oceánu. Vody na zemi neubývá. Na Zemi je přibližně stejné množství vody, jako před miliony let. Země je uzavřený systém podobný teráriu, takže jen velmi zřídka ztrácí nebo naopak získává nějakou hmotu navíc. Stejná voda, která existovala na Zemi před miliony let, je zde přítomna i nyní. Všechna voda na Zemi dorazila v asteroidech a kometách, což se stalo před asi 4,5–3,8 miliard let v období zvaném pozdní velké bombardování. Bez vody to nejde. Člověk může žít asi měsíc bez jídla, ale jen 7-10 dní bez vody. Mnoho kapek - velká ztráta. Jen pro představu, kapajícím kohoutkem může protéct i 54 litrů vody za den, u protékajícího splachovače toalety se může denní množství vyšplhat až na 2 000 litrů za den. 90 % světové sladkovodní vody je na Antarktidě. Žirafy vydrží bez vody déle než velbloudi. [...]
